Jako každý rok, tak i letos se uskutečnilo sportovní soustředění v Bulharsku.
Tak je to konečně tady - nastala neděle 29. května - den, kdy se mělo uskutečnit sportovní soustředění v bulharském Primorsku.
Jako každý rok byl sraz před školou a jelo se na ruzyňské letiště. Všichni byli natěšeni na moře a hlavně na teplo a sluníčko. Samozřejmě jako naschvál se nám let posunul o hodinu, takže jsme chvilku lelkovali na letišti v tzv. free zóně. Konečně nastupujeme do letadla. Letěli jsme skoro dvě hodiny a přistáli na letišti v Burgasu. Tam následovalo rozdělení pobytových funkcí a také tam čekal autobus, jenž nás dopravil do moderního hotelu společnosti Alexandria.
Po rozdělení pokojů následovala vydatná večeře. Samozřejmě by to nebyli naši páni učitelé, kdyby jim nejenom večeře (ale i jakákoli snídaně a oběd) netrvala alespoň hodinu. Po bulharském způsobu vychutnávali skutečně každé sousto.
Druhý den jsme se probudili do krásného slunného dne. Hned nás čekal každodenní výběh po pláži. Po snídani jsme se konečně vydali k moři, kde jsme trávili celé dopoledne koupáním v osvěžujícím moři, nebo hraním plážového volejbalu a fotbalu. Odpoledne po poledním klidu, který trval asi dvě hodiny jsme se vypravili opět k moři a kolem čtvrté hodiny naše cesta končila u bazénu. Každý večer po večeři jsme nejrůzněji sportovali nebo nakupovali v městečku. Ve 22:00 hod. následovala přísně kontrolovaná večerka. Její porušení znamenalo vykonávání nejrůznějších trestů.
Potkal nás také jeden ošklivý, zamračený den, a protože v takovém počasí se toho moc dělat nedá, tak jsme jeli na prohlídku do starobylého sídla Sozopol.
Po návštěvě tohoto města jsme byli všichni unavení a zničení a chtěli jsme co nejdřív zaplout do postele. Ale bohužel naše očekávání se nenaplnilo, naši vedoucí měli zato, že málo sportujeme, a tak nás ještě čekal večerní výběh, který byl opravdu rychlý a který nás totálně odrovnal.
Celé soustředění nás doprovázela skvělá a pohodová nálada, a také spousta srandy, kterou jsme zažívali každý den. Mluvím určitě za všechny přítomné, když napíšu, že to byl nejskvělejší pobyt u moře a všem jej na příští rok doporučuji.
Samozřejmě odjezd byl poněkud smutnější. Nikomu se ze slunečného Bulharska nechtělo, ale let byl bohužel přesný a my jsme v neděli 5. června odpoledne opustili letiště v Burgasu a se smutkem se vraceli do deštěm promáčené Ruzyně, kde ještě proběhlo poslední loučení a kde na nás čekali netrpěliví rodičové, aby si nás odvezli zpátky do Liberce.
Karolína Balcarová
