V přírodovědě jsme začali probírat Vesmír. Proto se naše paní učitelka rozhodla udělat projektový den na toto téma, aby nám tak zpříjemnila výuku a obohatila nás o další hezké zážitky prožité s naší třídou.
Projekt se konal v Českém Dubě, rodném městě paní učitelky. Z Liberce jsme odjížděli v podvečerním čase, mohli jsme tak shlédnout naše město v záři světel. Byla to kouzelná nádhera. Jízda autobusem proběhla ve veselém duchu. Na jejím konci, v Českém Dubě, nás čekala usmívající se paní učitelka Ryšánková a my věděli, že zažijeme hodně legrace.
Český Dub nás překvapil svojí malebností. Město na nás dýchlo svojí tajemnou vánoční atmosférou. V jeho srdci, na malém náměstí, nás přivítal zářící stromeček. Jeho světla se nám odrážela v očích.
Místem našeho zakotvení se stala MŠ Český Dub. Cestu k mateřské škole a celý pobyt v ní nám zpříjemnila paní zástupkyně ředitelky, jejíž dobrá nálada se přenesla na všechny. Prohlídka MŠ nás upoutala a pohltila natolik, že jsme zapomněli na vše a s nadšením jsme se vrhli na stolní hry, stavebnice, obchody, kuchyňky a všechny možné krásné hračky, z nichž některé jsme měli možnost držet v ruce poprvé v životě. Kluci měli největší legraci z dětských záchodků, které vypadaly jako vyrobené od trpaslíků.
Když nám naše paní učitelka oznámila, že je čas jít na večeři, trošku jsme brumlali. Nechtěli jsme opustit hračky, které si nás podmanily, ale nakonec se o slovo přihlásil náš hlad.
Večeře se konala v restauraci na „stadioně". Jakuba Olekšáka, jako správného fotbalistu zaujal trénink mužů, kteří zde na umělém trávníku předváděli svoje fotbalové umění. Večeře nám chutnala, přejedli jsme se a s plnými bříšky jsme nedočkavě očekávali „stezku odvahy". Né, že bychom se báli jít po cestě sami, ale ve dvou se to přeci jen lépe táhne. Na cestu nám svítily svíčky v krabicích od džusů a mléka. Naším úkolem bylo číst písmena v nich vyřezaná a složit z nich slovo, heslo, jehož vyslovením jsme stezku zakončili - Galaxie.
Vyvětraní, s červenými tvářemi, jsme se vrátili do školky, kde nás čekala naše vytoužená diskotéka. Kdo nechtěl tancovat, mohl si ještě hrát nebo se dívat na pohádku.
Nastala noc a nás všechny nakonec přemohl spánek.
Druhý den jsme posnídali a vytvořili dva velké plakáty -zeměkouli a vesmírnou loď.
Pak už nezbývalo, než zamávat mateřské škole s příjemnou paní zástupkyní, rozloučit se s paní učitelkou Ryšánkovou a hajdy zpět na autobus do Liberce. Domů se nám příliš nechtělo, ale po ujištění paní učitelky, že tohle nebyl poslední „výjezd", jsme se s lehkými srdci rozešli do našich domovů.

Žáci 5. A