Slohová práce jedné z účastnic

V 8:00 byl sraz u školy. Až na jednu výjimku jsme dorazili v čas. Vyjeli jsme v 8:10 a cesta trvala pro někoho dlouhé dvě hodiny, ale pro toho, kdo se umí bavit, cesta uběhla rychle. V deset jsme byli na místě. Řidič šikovně zaparkoval před ZOO, my jsme si vzali batohy a hlavně peníze a opustili jsme autobus. Paní učitelky nám daly náležité pokyny(abychom nelezli do klecí a tomu podobně). V houfu jsme vyrazili směrem k autobusu na SAFARI. Jeho řidič nás vyzbrojil pokyny a pak už jsme se mohli kochat krásnou přírodou a hlavně zvířaty, která tam volně pobíhala a koukala na nás s výrazem: „Co to tady děláte? To je naše území!" A my si je jen fotili. Někdy nám obyvatelé SAFARI dali najevo, že tam nepatříme, a stoupli nám do cesty. My jsme čekali, než odejdou, abychom mohli jet dál. Projížďka se obešla bez úrazu, nikdo nevypadl z horní plošiny autobusu, což je u některých temperamentních jedinců s podivem. Okolo 11:00 projížďka skončila.
Paní učitelky nás opět poučily, jak se máme chovat, zejména zdůraznily, že už jsme téměř dospělí a tudíž nemusíme chodit v pochodovém útvaru. Do tří hodin jsme měli volný čas, abychom si užili pobyt ve velké ZOO se spoustou zvířat podle svého. Bylo co k vidění!Spousta zvířat, žiraf a zeber, vedle byli k vidění nosorožci a nosorožci dvourozí, sloni, antilopy, bizoni, hyeny a mnoho jiných, velkých i malých, hodných i divokých zvířat, na která bylo radost koukat. Byli tam i šimpanzi, gorily a jiní opi, u kterých jste si mohli zjistit, jaké máte rozpětí rukou. Samotná gorila má tři metry! A například blízko zeber byl metr, jak vysocí jste, ale žirafu asi nedorostete. Ale nejroztomilejší byly surikaty, malá hnědá čiperná zvířátka podobná fretce, která umí rychle běhat a krásně stát na zadních nohách, aby si vyhlédla nějakou tu potravu. Na jedné ceduli jsme se také dočetli, že pes hyenový není hyena, ale že má množství znaků psa, proto je to pes, podobný hyeně. Byli tam i dva poníci, na kterých se dalo svézt, ale my jsme si radši vybrali člunky na vodě. Když jsme je nastartovali, začala všem hrát muzika a my jsme si užili tři minuty jízdy. Dokonce nikdo nespadl do vody. Dramatická chvíle nastala, když se jedné pohledné žákyni nepodařilo vrátit včas ke břehu, zůstala bezmocně trčet uprostřed jezírka a obsluhující personál ji musel přitáhnout zpět.
Když jsme se pokochali krásou zvířat a samotné ZOO, náležitě nás bolely nohy. Bylo načase vrátit se k východu ze ZOO. Ještě jsme se vyfotili na památku u krásného rybníčka s rybami a zvířaty a vrátili jsme se do autobusu.Zpáteční cesta proběhla v poklidu a zase až na pár výjimek, někteří žáci nemají ani potuchy, jak by se měli v autobuse chovat.
Ve většině z nás doznívaly krásné dojmy ze setkání s krásnými zvířaty v ZOO. Ale stálo to za to! Byla zábava, něčemu jsme se naučili a vzpomínky zůstanou. Okolo půl páté jsme se vrátili a doma jsme to vše rodičům převyprávěli, ukázali fotky a už se těšili, jak na vše budeme vzpomínat další školní den.

Michaela Blažková 8.A.