V neděli ráno 25.5.2008 jsme se sešli před školou, řekli si pár pokynů a vyrazili auty na Ruzyň. Kupodivu jsme se sešli všichni, i když někteří jedinci měli menší zpoždění.

Když jsme se konečně rozloučili s rodiči, prošli pasovou kontrolou a odbavili zavazadla, mohli jsme nastoupit do letadla. Cesta uběhla docela rychle. Nakonec všichni nadšeně nasedli do autobusu, který nás odvezl na dlouho očekávané místo-do hotelu Belvedere.

Po vybalení následovalo koupání v bazénu, vynikající večeře, procházka po břehu moře a obhlédnutí městečka.

V sedm hodin byl budíček, což většina účastníků nesla špatně, ale co se dalo dělat. Krátce na to jsme se sešli na recepci a společně vyrazili na ranní výběh po severní pláži, kde jsme pozorovali nádherný východ slunce.

Když jsme se celí upocení vrátili, následovala studená sprcha a výborná snídaně, kterou jsme si opravdu zasloužili.

Poté jsme se vydali na jižní pláž, kde jsme se opalovali, hráli si s míčem, nebo se navzájem tahali a házeli do moře, což byla specialita hlavně pana učitele Bartoně. Když už jsme se dostatečně vyblbli, dostali jsme se po starém, ztrouchnivělém houpacím mostě přes řeku na oběd. Ovšem to nebylo tak snadné. Pod mostem plavali ve vodě hadi a velkou zálibou našich učitelů bylo most rozhoupat. Asi si mysleli, že když se nás pár utopí, zbyde na ně větší porce.

Po obědě jsme měli povinný polední klid, při kterém se hrály karty nebo se jen tak odpočívalo a válelo po posteli. Odpoledne následovala severní pláž, večeře, večerní program, který byl v podobě hraní her ve skupinách na jižní pláži a nakonec zbyl i nějaký čas na drink u baru.

V pátek večer jsme se rozhodli, že trošku oživíme diskotéku, a tak jsme s holkama vylezly na barový pult a začaly tam tancovat. Náš tanec zřejmě zaujal, protože všichni návštěvníci baru se shromáždili kolem (viz foto).
V sobotu se konala plavecká štafeta v hotelovém bazénu kde jsme málem ztratili foťák s těmi nejlepšími fotkami, ale naštěstí se našel, protože co se týče fotek si myslím, že se máte na co těšit. Večer jsme měli poslední rozlučkovou diskotéku.

V neděli už to šlo rychle... Poslední ranní výběh, snídaně, oběd, polední klid, během kterého jsme si museli sbalit věci a pak už jen čekání na autobus, který nás odvezl do Burgasu na letiště.

Naposledy jsme se slzami v očích a nezapomenutelnými zážitky spatřili Černé moře, hotel Belvedere, náš známý bar a kámoše z Prahy, kteří odjížděli také a my jsme si uvědomili, že už se nejspíš nikdy neuvidíme. Nikomu se zpět nechtělo, ale co se dá dělat...Všechno jednou končí...