Po třech letech jsme se vrátili na Selešku. Hledali jsme zde společně klíče ke vzájemné důvěře a spolupráci. Strávili jsme zde čtyři aktivně prožité dny, naplněné cyklistickými výlety, hrami i společnou prací pro zajištění chodu života skupiny. Vzhledem k tomu, že v minulém školním roce vyvstaly ve třídě různé složité situace a vztahy, bylo škoda, že nejeli všichni.

Cestu tam i zpátky, stejně jako většinu výletů absolvujeme na kolech. Vzhledem k poloze Selešky uvažujeme i o výletě do sousedního německa do Žitavských hor - „Zittauer Gebirge" (turistický hraniční přechod s Německem se nachází jen pár kilometrů od chaty). Proběhlo zjišťování a jednání o možnosti legálního překročení státní hranice pro turistické účely i bez platného cestovního dokladu, ale stejně jsme toho nevyužili.

Tak toto byl původní plán, ale jelikož se pan učitel vyboural na kole, jezdili jsme na kolech jen dva dny, a jeden den se šlo po svých na blízkou rozhlednu.