I letos se konalo soustředění v Bulharsku. Sešli jsme se před školou asi v půl třetí ráno a celí rozespalí jsme vyrazili do Prahy na letiště. Letadlo letělo přesně a asi v devět hodin místního času jsme přistáli na letišti v Burgasu. Chvíli jsme čekali na kufry, ale když konečně všichni našli svá zavazadla, nasedli jsme do autobusu, který nás odvezl do hotelu Belvedere v Primorsku. Ještě před rozdělením pokojů jsme vyřešili pár organizačních věcí a rozdělili jsme si funkce. Pak jsme šli na oběd. Po poledním klidu jsme konečně vyrazili na pláž. Později jsme ale museli odejít, protože foukal silný vítr. Tak jsme si šli užívat sluníčka k hotelovému bazénu. Po vynikající večeři jsme si šli prohlédnout město.
Další den jsme zahájili ranním výběhem. Po něm nám snídaně chutnala mnohem víc. Dopoledne jsme se opalovali na jižní pláži, hráli jsme volejbal a koupali jsme se v příjemně teplém moři. Po obědě a poledním klidu jsme šli na severní pláž a před večeří ještě následoval „tunning" u bazénu. Večer jsme hráli fotbal na asfaltovém hřišti. Po fotbale se někteří šli osvěžit k baru, kde nás bavil barman Čočo.
Po celý týden bylo krásné počasí, obloha bez mráčku a teploty přes 30°. Jen ke konci týdne se trochu zatáhlo a přehnalo se pár krátkých přeháněk. V pátek dopoledne většina naší výpravy jela na výlet lodí po řece Ropotamo do přírodní rezervace. Odpoledne pak probíhal turnaj ve stolním tenise.
V sobotu jsme museli utratit poslední peníze a pomalu si začít balit. Náš pobyt v Bulharsku se pomalu chýlil ke konci.
V neděli brzy ráno jsme opět autobusem odjeli do Burgasu. Všichni chtěli ještě pár dní zůstat v Bulharsku, ale to nešlo, a tak jsme odletěli zpátky do Prahy. Tam nás čekalo ošklivé počasí, zima a déšť. Na letišti jsme se rozloučili a odjeli do Liberce.
Celý týden byl skvělý, počasí nám přálo, užili jsme si hodně srandy a určitě se tam bude chtít každý podívat i příští rok.

Michaela Barančoková