Královský hrad Bezděz patří bezesporu mezi naše nejznámější a nejoblíbenější hrady.Charakteristická silueta hradu se dvěma věžemi na vyšší ze dvou znělcových homolí (604 a 577 m n.m.), které výrazně převyšují okolní krajinu, tvoří nezapomenutelnou dominantu regionu. Hrad Bezděz se stal ve 13.století nástupcem staršího správního střediska v obci Bezdězu. Bezdězská država českých knížat a později králů byla pozůstatkem panovníkům patřícího pomezního hvozdu, jenž obepínal jako přirozená hradba celé české knížectví. Hmotné i písemné správy o jeho osídlení jsou až do konce doby knížectví skoupé, takže převážně pouze místní jména dokládají, že nešlo o končiny lidu prázdné. Jednou z předkolonizačních osad byla i ves Bezděz, nazvaná po jakémsi Bezdědovi, jehož jméno uchovávají i nedaleké Bezdězice.
  Pozůstatkem knížecího dvorce, z něhož od 12.století villicus čili vladař spravoval bezdězskou državu, je kostel svatého Jiljí, původně románský tribunový kostel, jenž býval patrovou chodbou spojen s obydlím knížecího úředníka. Přes barokní úpravy v letech 1764 - 1769 zachoval se kostel ve své hmotě v románské podobě, i s románskou apsidou, zdobenou obloučkovým vlysem a ozuby. První nepochybná historická zmínka o Bezdězu pochází z roku 1264. Král Přemysl Otakar II. vydal tehdy listinu, jíž zakládá v bezdězských lesích město, neuvádí však které. Někteří naši historikové se domnívali a domnívají, že šlo o Doksy, i jiní považují tento pergamenový dokument za zakládací listinu obce Bezdězu.