Michaela Kholová - vám o sobě řekla: Asi před rokem jsem složila písničku a chtěla jsem skládat dál, ale už mě nenapadaly melodie, a tak jsem "přesedlala" na básně a zůstala u nich. Už jsem je posílala do různých soutěží. Loni do soutěže "Máj", kde jsem skončila na 4. místě ve své kategorii. Letos jsem, posílala opět do Máje, do "Českolipské hrupky" a o "Cenu Danny Smiřického", kde jsem dostala Čestné uznání. V soutěži "Máj-měsíc poezie" jsem se i letos dobře umístila a jsem pozvána na předání cen ve středu 24. června, které proběhne na náměstí Dr. Beneše v Liberci. (Dodáváme, že Míša byla vyhodnocena i v loňském roce. Ceny předávali spisovatel L. Středa a básník J. Žáček.)

České dějiny

Libuše podivné vidění měla, nakonec oráče si vzala za manžela.
Muži ho našli na poli, jak důstojně kráčel za voly.
Ten prvním Přemyslovcem byl, na Vyšehradě s Libuší šťastně žil.
Tak vznikaly dějiny českého národa, kde není už tak hezky volná příroda.
Nyní jsou všude samé dálnice, Libuše by se divila velice.

Když k nám příjde jaro

Už barvami svítí louky, pole,
dědečci již chystají si hole.
Na poli už září klasy,
na jaře je hodně krásy.
Ptáci pěkně cvrlikají,
na louce si děti hrají.
Dívky z kvítí pletou věnce,
zpívají si při tom tence.

Zatmění

Na nebi hvězdičky zlatě blikají, všechny děti už spokojeně spinkají.
Už je strašidelný les, zahájen je nočních tvorů ples.
Měsíc převzal svoji vládu, netuší tu krutou zradu.
Dnes je totiž zatmění, v Měsíci zlost napění.
Jak to, že o ničem neví? Tu se mu však něco zjeví.
"Měsíci, málo se ptáš, tak se málo dozvídáš."

Vzpomínka na pana Ladu

Snížek lehce, klidně padá,
jak ho kreslil Josef Lada.
Nikdy nebylo nic smutné,
asi nebylo to nutné.
Ladovy jsou i pohledy,
začínáme zpívat koledy.