Letos jsem se zúčastnil přijímacích zkoušek na střední školu. Když jsem se dostavil do školy, kde se zkoušky konaly, překvapil mne velký počet uchazečů. Já jsem však nebyl nervózní, protože jsem se celý rok neučil a věděl jsem, že přijímačky určitě udělám. Později jsem však zjistil, že jsou celkem jednoduché, ale to už mě nemohlo vyvést z míry. Když jsem odcházel, měl jsem takový divný pocit. Ten však skončil, když jsem se o něco později dozvěděl, že jsem pro velký počet uchazečů přijímačky neudělal.
Novák 9.C
Přijímací zkoušky, co si pod tím představujeme? Každý něco jiného. Pro jednoho to je to jenom velká písemka a pro druhého jedna z velkých životních útrap. Každý je také jinak prožíváme. Někdo se uzavře do sebe, jiný je v naprosté pohodě. A co já? Jak jsem prožíval přijímačky? Docela v pohodě. Přišel jsem do školy rozesmátý. Usadili jsme se tu a čekali na vyučujícího. V tu chvíli mi došlo, co vlastně dělám. Adrenalin začal stoupat. Kousek čokolády na uklidnění, jen na to nemyslet. Matematiku nestíhám. Následuje čeština s diktátem. Už je to v pohodě, diktát dopadl dobře. Mluvnické cvičení absolvuji s úsměvem. Je tu konec, sbírání papírů. Teď už vše záleží na tom, jak to napsali ostatní. Nakonec se vše podaří a já byl přijat.
Lukáš Černý
SPŠSE- slaboproud na jinou školu a obor jsem ani nemyslel, protože jsem si věřil, že přijímací zkoušky, třeba špatně, ale udělám. Vůbec jsem nešílel jako někteří a ani jsem se neučil. Samotné přijímačky se mi zdály velice jednoduché, hlavně ty z českého jazyka. Celou tu dobu ve škole jsem se učili velká a malá písmena, větné rozbory , poměry mezi větami atd. , ale nic z toho tam ani zdaleka nebylo. Zkrátka, přišel jsem, napsal jsem, udělal jsem a vzali mě tam, kam jsem chtěl, což je hlavní.
Šubrt 9.C
Ještě nedávno, když se řeklo 20. dubna, se skoro každý hrozil přijímacích zkoušek a snažil se dokončit to, co se nenaučil za posledních pět let. Já jsem se toho data ani nebál, prostě mi to nic neříkalo. Je pravda, že jsem se podíval na nějaké zkušební testy, ale že bych seděl od rána do večera nad knížkami, to zase ne. Rodiče pořád říkali, že to udělám, ale když nadešel ten den, byli celí nervózní a možná, že tomu ani nevěřili. Když jsem se dostavil k přijímacím zkouškám, potkal jsem tam i některé žáky z prvního stupně mé bývalé školy. Nejdříve jsem si myslel, že až nám rozdají papíry, budu nervózní, ale nestalo se tak. V klidu jsem si psal, co jsem věděl, a co jsem nevěděl, nechal jsem si na konec a díval se, jak se ostatní potí a jak se jim kouří z hlavy. Po přijímačkách mi rodiče hned volali, jak jsem dopadl, a mysleli si snad, že to budu vědět okamžitě. Řekl jsem jim, že nevím, jak to dopadlo, takže mohli být ještě den nervózní a mohli čekat na výsledky stejně jako já. Druhý den ve škole už někdo věděl, jak dopadl a radoval se nebo ztruchlil. Ten den odpoledne jsme se s rodiči jeli podívat na výsledky a dělali jsme si legraci, že budu první pod čarou. Naštěstí to byla jenom legrace. Přijali mě, i když jsem nepočítal, že budu do první pětky.
Anonym
Před přijímacími zkouškami byl asi každý nervózní a já jsem nebyla žádná výjimka. Při příchodu do školy si nás rozdělili do skupin. Každá skupina měla jiný rozvrh. My jsme začali českým jazykem. Byla jsem nervózní a vůbec jsem se nemohla soustředit na to, co mám dělat. Po češtině ze mě tréma opadla a potom už to bylo dobré. Bohužel jsem se na tuto školu nedostala, zvrtala jsem češtinu, na kterou jsem spoléhala nejvíc. Asi by se nemělo spoléhat dopředu, Ale už jsem tu velkou chybu udělala a nedá se to vrátit. Teď čekám, jestli mě vezmou na odvolání. Je to hrozný pocit.
Houšťová Eva
I když jsem, že přijímací zkoušky dělat nebudu, byl jsem tak trochu nervózní, jestli mě přijmou. Den na přijímacích zkouškách na ostatní obory jsem dostal dopis a přijetí.
Hlavatý
Dělala jsem přijímací zkoušky na střední zdravotnickou školu, ale bohužel mě nevzali. Ze začátku mě to dost mrzelo a mrzí mě to ještě teď, protože jsem si vždycky přála být zdravotnicí a pomáhat lidem. Když jsem přijímačky šla dělat, docela jsem si myslela, že by mě přece jenom měli vzít. Dost jsem se učila , hlavně přírodopis, ale z toho tam byl jen všeobecný test. Teď půjdu na rok na právní školu a příští to zkusím na znovu na zdrávku.
Maierová