Vtipy o Pepíčkovi a jiných dětech

"To je dneska hrozné počasí, paní sousedko!"
"Máte pravdu. A to bláto! Pět chlapců jsem musela vykoupat, než jsem narazila na vlastního syna."



Pepíček, celý bledý, přijde do lékárny: "Máte nějaké prášky proti bolesti?"
"A co tě bolí, chlapečku?"
"Ještě nic, ale tatínek si právě prohlíží moje vysvědčení."



Děti dostaly za úkol přinést do školy předměty spojené s medicínou. Přinesly obvaz, stříkačku, stetoskop...
"A copak jsi přinesl ty, Pepíčku?" ptá se paní učitelka.
"Respirátor!"
"Ano...? A odkudpak ho máš?"
"Od dědečka."
"A co na to dědeček?"
"Eeechhh... chhhhh..."



"Synáčku, proč pláčeš? Chtěls lodičku? Dostals lodičku. Co bys ještě chtěl?"
"Moře!!!"



"Můj tatínek má zase nové auto," vytahuje se chlapec před kamarády.
"A kde ho má?" zajímají se spolužáci.
"Schne v garáži. Celou noc ho barvil a vyměňoval čísla."



Pepíček přišel domů celý mokrý.
"Co se ti stalo?" ptá se matka.
"Hráli jsme si na psy."
"No a co?"
"Já byl patník..."



"Mami! Mami!" - křičí Pepíček na dvorku.
Matka se vykloní z okna:
"Co zase chceš, ty zlobidlo?!"
"Tomáš nechtěl věřit, že šilháš..."



"Pepíčku, pročpak jsi přišel pozdě do školy?"
"Protože jedna paní ztratila tisícikorunu."
"A tys jí pomáhal hledat, viď?"
"Ne!!! Stál jsem na bankovce a čekal, až odejde."



Na autobusové zastávce zatahá chlapeček staršího pána za nohavici.
"No, copak je, hochu?"
"Máte rád lízátka?"
"I kdepak."
"Tak mi ho, prosím, podržte, potřebuju si zavázat tkaničku."



Rok 1961. V rádiu právě hlásili, že Sovětský svaz vypustil do vesmíru raketu s prvním člověkem na palubě. Chlapeček to uslyšel a utíká za dědou: "Dědečku, dědečku, Rusové poslali člověka do vesmíru!"
"Do vesmíru?! To už neposílají na Sibiř?"



Babička vypráví vnoučkovi pohádku:
"Šípková Růženka spala a spala... A neptej se, Pepíčku, s kým, protože to bych taky ráda věděla."


"Pepíčku, jaké vlasy má tvůj otec?"
"On má jenom hlavu."



"Mami! Co ukážeme tatínkovi jako první: díru v koberci, tvůj nový klobouk nebo mou žákovskou knížku?"



"Maminko, víš kolik zubní pasty je v tubě?"
"Nemám tušení synáčku."
"Ale já to vím! Od televize až k gauči!"



Ve škole měli besedu o tom, jak je nezbytné čistit si před spaním zuby.
Druhého dne se paní učitelka chce přesvědčit, co si děti zapamatovaly.
Vyvolala Pepíčka a ptá se: "Pepíčku, co je třeba udělat před spaním?"
Pepíček mlčí.
"No tak ti napovím, copak dělají před spaním tvoji rodiče?"
Pepíček:
"Paní učitelko, vy to víte. Já to vím. Ale je to vhodné téma pro první třídu?"


Pepíček se ptá maminky:
"Mami, pročpak se maluješ?"
"Abych dobře vypadala."
"A kdy to začne účinkovat?"



Pepíček přišel domů. Máma křičí:
"Od čeho máš tak špinavé ruce???"
"Hrál jsem si na pískovišti."
"A jak to, že máš čisté prsty???"
"Protože jsem hvízdal na psa."



Učitelka se ptá dětí, jaká zvířátka mají doma. Žáci odpovídají:
"Já mám pejska..."
"Já kočku..."
"My máme rybičky v akváriu..."
Přihlásí se Pepíček:
"A my máme kuře v mrazáku..."



Přiběhne Pepíček k benzínové pumpě s kanystrem:
"Deset litrů benzínu, honem!"
"Co je, hoří snad?"
"Jo, naše škola. Ale nějak to uhasíná."



Přijde Pepíček do řeznictví:
"Máte mozeček?"
"Ne."
"Tak proto vypadáte tak blbě!"



"Představ si, mami, Mirek včera přišel do školy špinavý a paní učitelka ho za trest poslala domů."
"A pomohlo to?"
"To se ví, dneska přišla špinavá celá třída."



"Jakpak ti říkají, holčičko?"
"Lassie."
"A proč takové divné jméno?"
"Rodiče vždycky chtěli psa..."



"Neměli bychom ve škole zřídit kuřárnu? Vždyť stejně skoro všechny děti kouří."
"Na co? Ať si kouří u výčepu..."



Ve škole vysvětlují základy první pomoci:
"Co bys dělal, kdyby tvůj bratříček spolkl klíč?"
Pepíček: "Lezl bych domů oknem."



Pepíček přijde do pokoje, kde se zrovna tatínek dívá na porno.
"Copak to je?"
"To pochopíš až vyrosteš!"
"Podívej, tati, jak jsem teď povyrostl!..."



"Pepíčku, rozluč se se strejdou. Zamávej mu ručičkou, jak jsem tě to učila. Ale ne, pěstičkou ne..."



"Holčičko, jak se jmenuje tvůj pejsek?"
"PRASÁK!"
"A proč?"
"PROTOŽE ŽERE PRASATA!"



"Pepíčku, proč si nehraješ s Davídkem?"
"Protože je to vejtaha, strašpytel a okusuje si nehty."
"Ale to snad není tak hrozné, spousta dětí si okusuje nehty..."
"Mami, ale ne na nohou."



"Pročpak sis nalepil na sešit tatínkovu fotografii?" ptá se matka Pepíčka.
"Ale, paní učitelka povídala, že by ráda viděla toho pitomce, který mi pomáhal dělat úkol."



Prodavač se ptá Pepíčka:
"Opravdu tě poslali koupit čtyři kila bonbónů a dvacet deka brambor?"



Sedí malá holčička na pískovišti, něco cucá a hlasitě mlaská...
Kolemjdoucí se ptá:
"Holčičko, copak to cucáš?"
"Ně vím. Šamo to pšiležlo..."



Tatínek hubuje Pepíčka:
"Kolikrát jsem ti říkal, že si nemáš hrát se sirkami!"
"Já si nehrál... Já si zapaloval cigaretu."



"Mami, můžu jít na dvůr hrát si s Péťou?"
"Ne, Péťa je zlý chlapec."
"A můžu tedy aspoň jít ven a zmlátit ho?"



Jde učitelka kolem pískoviště a vidí - malé děti popíjejí pivo, kouří a hrají karty.
Učitelka se pochopitelně rozhořčuje:
"A jak to, že nejste ve škole?"
"Zbláznila jste se?" opáčí Pepíček. "V pěti letech máme na školu ještě času dost."



"Mami, můžu si jít ven hrát?"
"Se špinavýma ušima?"
"Ne, s kamarády."



"Tati, a proč všechny pohádky, které mi vyprávíš, začínají různě: "Žil-byl..." nebo "Za devatero horami...", a končí stejně: "Chrrrr, chrrr..."?"



Ptá se vychovatelka ve školce:
"Kdopak se počural?..."
...zvednou se ručičky.
"Tak, 5 dětí. Kdo se pokakal?"
...zvednou se ručičky.
"Tak, 4 děti. Kdo se zdržel?"



"Pane, není to váš chlapec, co zahrabává do písku moje šaty?!"
"Ne, ten není můj. Ten můj tamhle nabírá vodu vaším kloboukem."



Sestra v porodnici přináší mladému otci dvě děti.
"Nevylekalo vás, že jich je víc?" ptá se ho.
"Ale vůbec ne!" trochu rozpačitě odpovídá on.
"Tak to jsem ráda! Podržte je, a já zatím skočím pro ty zbývající."



"Chlapečku, jak se jmenuješ?"
"Pepíček."
"A čím chceš být?"
"Nevím..."
"Clapečku, jak ty se jmenuješ?"
"Nevím..."
"A čím chces být?"
"Policajtem!!!"



Ve škole: "Pepíčku, kdopak ti pomáhal s domácím úkolem?" "Nikdo, paní učitelko." "Pepíčku, mluv pravdu! Kdo ti radil při domácím úkolu?" "Tatínek." "Tak mu prosím vyřiď, že Wolker byl Jiří a ne Johny."



"Tetičko, chutnal ti ten bonbón, který jsem ti dal?" "Chutnal, Pepíčku." "No vidíš, a náš zmlsaný Rex ho předtím vyplivl!"



"Paní učitelko, mohu být potrestán za něco, co jsem neudělal?" "No, to v žádném případě, Pepíčku." "Tak to mi spadl kámen ze srdce. Já jsem totiž neudělal domácí úkol!"



Ve škole: "Pepíčku, pověz nám, kde leží Trója." "Mezi dvójou a čtýrou!"



Povídají si dvě patnáctiletá děvčata:
1.: hele, máš kluka??
2.: NE, holčičku..

Paní učitelka dala dětem DÚ, aby zkoumaly řeč zvířat.
Druhý den se přihlásí Anička a říká:Já zkoumala řeč kočky, ta mňouká.Přihlásí se Frantík a spustí. Já zkoumal řeč psa,ten štěká.A přihlásí se Pepíček a říká
Já zkoumal řeč ryb.Paní učitelka se zarazí a odpoví.Ale
Pepíčku ryby nemluví.Ale mluví,když jsem šel večer do ložnice,slyšel jsem:Nestrkej mi tam tu ploutev,nebo ti ji urazím!!!

Paní učitelka se ptá dětí ve třídě:" Děti jaké znáte zvířátko na písmeno Š." A Pepíček pohotově zvedne ruku a vyhrkne: " Šťur!"
"No to je taky zvířátko, ale dá se to říci i jinak." Dí paní učitelka.
"A děti jaké znáte zvířátko na písmeno D." praví paní učitelka.
A zase pohotově řekne Pepíček: "Druhy šťur!"
"No Pepíčku to není ono, ale nevadí. A jaké znáte zvířátko na Ž." ptá se učitelka.
Ve třídě je ticho nikdo neví. "No tak já vám napovím děti druhé písmeno je E, takže ŽE. " snaží se napovídat paní učitelka. Ale děti nic.
Tak jim ještě napoví: "No děti, zvířátko na ŽE leze to pomalu a má takové krátké nožičky"
Pepíček zvedne nejistě ruku a řekne: "ŽE by třetí šťur?!"

Přijde paní učitelka do třídy a ptá se tak děti kdo se cítí blbý tak ať se postaví. Po chvíli ticha se postaví Pepíček a říká "paní učitelko mě to bylo blbý vás tam nechat stát samotnou.

Paní učitelka:"Pepíčku,řekni mi dvě zájmena!"Pepíček:"Kdo,já? Učitelka:"Správně Pepíčku!"

“Když něco chcete tak se přihlaste,” říká první den paní učitelka.
Hned se hlásí Pepíček.
“Copak chceš?”
“Nic já jen zkoušel jestli to funguje.”

Maminka: “Kam utíkáš s tím kladivem, Pepíčku?”
Pepíček: “Jdu s ním praštit mouchu.”
Maminka: “Jakou mouchu?”
Pepíček: “Tu, co sedí strejdovi na nose.”



Sousedka. “Kam jdeš, Pepíčku, do školy?”
Pepíček: “Jo, učitelce na nervy.”



Tetička: “Mám fantastickou schopnost přímo od Boha. Umím vyvolávat duchy.”
Pepíček: “Já je zase umím vypouštět.”



Ozval se zvonek, Pepíček šel otevřít a za dveřmi objevil svého kamaráda, který na něj vybafl:
“Pepíčku, pojď ven, zahrajeme si fotbal.”
“Já nemůžu,” hořekoval Pepíček, “musím mamince utírat nádobí.”
Pak se ovšem na chvíli zamyslel a dodal již s úsměvem:
“Počkej chvíli, mám nápad, rozbiji dvě skleničky a maminka mě vyžene.”



Učitel měl kdysi s Pepíčkem neustálé problémy. Zlobila ho mimo jiné že tento žák mu neustále tykal. Jednou se skutečně rozzlobil a uložil mu přísný trest. Musel doma stokrát napsat větu: “Nesmím učiteli nikdy za žádných okolností tykat.” Druhý den kontroloval učitel trest a z velkým překvapením zjistil, že Pepíček napsal větu dvěstěkrát. “Proč jsi to napsal dvěstěkrát?” podivil. Pepíček odpověděl: “Když já jsme ti chtěl udělat radost.”